20. srpna ve 20 hodin nastal den D pro oslavy 20. výročí MHF Český Krumlov, den D ve znamení galakoncertu Plácida Dominga. Napětí, očekávání, nervozita, jež provázely přípravy tohoto na krumlovské i festivalové poměry monumentálního projektu od samého počátku roku, vyvrcholily za slunného víkendového dne a vlahý slavnostní večer je proměnil v pocit uspokojení a zadostiučinění.

Český Krumlov zažil kulturní událost, na kterou nikdy nezapomene, byl svědkem živého pěveckého výkonu sedmdesátileté ikony operního světa, která nemá srovnání v celé hudební historii. Zázrak pěvecké dokonalosti a nefalšovaný „Král opery“ vystoupil před zcela zaplněným prostorem parkoviště P2 společně se svou pěveckou partnerkou Anou Maríou Martínezovoua za doprovodu rezidenčního Symfonického orchestru Českého rozhlasu řízeného dirigentem Eugenem Kohnem. Večer začal v českém duchu rozšafně rozvernými tóny předehry k národnímu pokladu, jímž je Smetanova Prodaná nevěsta. Orchestr podal vyrovnaný výkon a vedení Eugena Kohna přineslo i pobavení publiku. Druhým číslem programu byla árie Rodrigua z opery Cid Julese Masseneta, ve které se konečně představil kýžený Plácido Domingo. Celé parkoviště jej přivítalo intenzivním potleskem, který Maestrovi vehnal až slzy dojetí do očí. Úvod přinesl lehké obavy, jelikož drobné indispozice si u Dominga nebylo možné nepovšimnout, a jak sám Maestro poznamenal i na závěrečné recepci, obával se nutnosti přesunu koncertu. Nicméně indispozici se mu podařilo zdárně překonat a již v další árií E lucevan le stelle potvrdil, že stále dokáže být skutečným operním fenoménem, „otcem všem operních zpěváků“, jak poznamenala jedna nadšená posluchačka. Dříve než se publikum zaposlouchalo do sugestivní árie Maria Cavaradossiho, představila se na gigantickém pódiu i Ana María Martínezová, portorická sopranistka, laureátka Domingovy Operalie. V árii Měsíčku na nebi hlubokém z Rusalky předvedla dobrou češtinu a především potvrdila hned na začátek vynikající pověst, jež ji předcházela. Její znělý, pružný soprán posluchače oslovil a jedna z nekrásnějších árií české operní literatury se možná i díky zkušenosti Martínezové z Bělohlávkovy inscenace v Glyndebourne stala sugestivním zážitkem. I přes lyrické zaměření si Martinézová posléze dobře poradila i s dramatičtější úlohou Wally z Catalaniho stejnojmenné opery. Domingo se poté na pódium vrátil jako Charles Gérard ve veristickém titulu Andrea Chénier Umberta Giordana. Okouzlil silným emocionálním prožitkem a hlas ho již nezklamal, naopak dokázal, že jeho pěvecké kvality jsou neměnnou konstantou. Závěr operního bloku předznamenala předehra k opeře Don Pasquale a vrcholem této části programu se stal duet Othella a Desdemony z Verdiho opery Othello. Hluboká citovost, dramatičnost, vzrušený výraz, to vše podání Dominga a Martínézové nechybělo. Jejich hlasy k sobě dobře ladily a každý z návštěvníků si v ten okamžik určitě posteskl, že svět opery již program opouští. Na řadu posléze přišly lehčí operety a celý večer nabral na spádu. Martínezová se blýskla především v Čardášové princezně, Domingo vystřihl známé Das ist mein ganzes Herz ze Země úsměvů a společně zatančili valčík i při Lehárově písni Lippen schweigen. Od lehkonohých, veselých melodií operety se program přenesl k závěrečnému bloku, jímž byla pocta španělským zarzuelám. Dominga bez zarzuel si ani nelze představit, tato národní španělská hudební forma je Maestrovi blízká již z domácího prostředí, neboť oba jeho rodiče se zpěvu v zarzuelách věnovali. Oba dva kusy, které zazněly v podání Dominga, tedy Amor, vida de mi vida a No puede ser, vygradovaly večer v nezapomenutelný zážitek. Hispánský temperament v sobě v ukázkách Chapího a Luny nezapřela ani Martínezová. Domingo zkrátka potvrdil, že je zázrakem pěvecké dlouhověkosti, jistá technika, nezaměnitelná barva hlasu, silný emocionální náboj jeho pěveckého přednesu byly strhující. Dlouhotrvající ovace sedmitisícového davu vstoje přiměli Dominga a Martínézovou k šesti zarzuelovým a muzikálovým přídavkům. Večer završila famózní Granada, ve které Domingo dokázal, že sil má ještě na rozdávání. Strhující večer s největším operním umělcem moderní, ale dost možná i všech dob, jak uvádí prestižní BBC Music Magazine, korunoval oslavy 20. výročí festivalu nezapomenutelným a nenahraditelným způsobem. Vystoupení Plácida Dominga v České republice se stalo bez pochyby kulturní událostí nejen pro toto léto. 20. srpen 2011 Plácido Domingo zapsal zlatým písmem do historie festivalu a naplnil tak beze zbytku všechny ambice vytýčené při desátém výročí.

Od Maestra Plácida Dominga jsme získali exkluzivní vyjádření:

Nevadí Vám nepohodlí spojené s open-air koncerty?

Ne, jsem na ně zvyklý, dělám je často. Atmosféra byla nádherná. Rád vystupuji v místech, která mají bohatou historii, líbí se mi i toto pozoruhodné město, zahrady, zámek, uličky – ale to vy všechno víte, vždyť tu děláte festival dvacet let!

Jste prezidentem nadace Europa Nostra, jak vnímáte v této souvislosti Vaše vystoupení v místě, které získalo dvakrát ocenění této nadace?

Je to velmi důležité. Europa Nostra vybízí k citlivé renovaci historických skvostů v celé Evropě, takže i já se v tomto hodně angažuji. Je třeba poradit, jaký je nejlepší způsob pro zachování památek a také je potřeba shánět na obnovu peníze. Vím, že v Českém Krumlově bylo potřeba hodně úsilí k obnovení mimo jiné zámeckého barokního divadla.

Co byste festivalu popřál do dalších let?

Doufám, že festival bude mít dlouhý život a že bude stále úspěšný. Dvacetileté výročí je velmi důležité, takže pojďme oslavit i pětadvacáté výročí, doufám, že budu stále ještě zpívat.

Jak hodnotíte přípravu koncertu?

Bylo to velmi dobré. Je těžké takový koncert připravit, a vyšel krásně. Je dobře, že máte na koncertech tolik návštěvníků, takže – gratuluji. Dalším krokem je pětadvacáté výročí a doufám, že budu moci být s vámi. Ale jednadvacítka je moje šťastné číslo, tak že bych přijel třeba už za rok?