S komorním programem vystoupili ve čtvrtek 27. července v Maškarním sále Virtuosi Pragenses se sólisty Bohuslavem Matouškem a Jakubem Junkem, profesorem a jeho úspěšným studentem. Z množství scénické hudby anglického skladatele Henryho Purcella Virtuosi zahráli suitu pro smyčcový orchestr č. 1 „Gordický uzel“. V podání obou sólistů zaznělo Mozartovo melodické a hravé Concertone C dur pro dvoje housle a orchestr, ve kterém smyčcový ansámbl rozšířili dechové nástroje. Program pokračoval Orchestrálním kvartetem F dur op. 4/č. 4 Karla Stamice a Koncertem pro dvoje housle a orchestr C dur Georga Philippa Telemanna. Nakonec se hudebníci vrátili k tvorbě Karla Stamice. Zazněla jeho Koncertantní symfonie D dur pro housle a violu, v níž se Bohuslav Matoušek představil jako violista. Obou protagonistů jsme se zeptali na jejich dojmy. „Mám z koncertu velkou radost. Hrálo se nám tu s panem profesorem Matouškem moc pěkně. Jak jsem viděl program celého festivalu, každý ten koncert a umělci, kteří tu vystupují, to je neuvěřitelná sestava, takže atmosféra tu musí být díky tomu určitě geniální,“ uvedl Jakub Junek. Bohuslav Matoušek si také jejich společné vystoupení pochvaloval: „Hrálo se nám krásně, protože na nás přišlo skvělé publikum. Atmosféra byla opravdu vynikající. Akorát nám v druhé půlce zapršelo, v sále stoupla vlhkost a trochu nám po strunách klouzaly prsty, ale myslím, že to snad nebylo znát. Na festival se vracím relativně pravidelně a mám ho moc rád. Myslím, že je to jeden z festivalů, který mi velmi přeje. Umělci, kteří se tu scházejí, jsou hodně vysoká laťka, a když se mezi ně mohu zařadit, a ještě s mým úžasným studentem, vlastně dnes už kolegou Jakubem Junkem, je to o to radostnější.  Byl to pro mě moc pěkný návrat.“ Původně zde zamýšleli zahrát Mozartovu Koncertantní symfonii pro housle a violu, ale tu jim „vyfoukli“ interpreti, kteří vystoupili následující den – Julian Rachlin a Sarah McElravy. „Potom mě napadla ta kombinace se Stamicem, a protože je kratší, tak jsme program ještě doplnili Telemannem. Věřím, že takto sestavený program byl pro publikum nakonec dobrá volba.“ poznamenal Matoušek. Publikum odměnilo všechny účinkující standing ovation a vyžádalo si přídavek v podobě třetí věty Sonáty pro dvoje housle A dur francouzského skladatele Jean-Marie Leclaira.