Velkolepá Verdiho Messa da Requiem zazněla na panoramatu Krumlova
Předposlední festivalový koncert 4. srpna v rámci dvacátého šestého ročníku Mezinárodního festivalu Český Krumlov byl věnován Giuseppe Verdimu. Na večeru, situovaném do prostředí Pivovarské zahrady, zazněla jeho Messa da Requiem, která se na program festivalu vrátila po jedenácti letech. Vystoupila zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů, řízená dirigentem Stanislavem Vavřínkem, Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy a v sólových pěveckých partech Eva Hornyáková, Terézia Kružliaková, Jaroslav Březina a Peter Mikuláš. „Pokud člověk dostane v životě příležitost dirigovat Verdiho Requiem, ať je to poprvé či poněkolikáté, znamená to pro něj na jedné straně velké očekávání a těšení se, na druhou stranu obrovský respekt. Je to jedno z největších vokálně-instrumentálních děl, které kdy byly napsány. Hráli jsme v Pivovarské zahradě, která by se mohla zdát k interpretaci tohoto díla jako ne úplně adekvátním prostředím. Bylo napsáno především pro chrám, ale hrává se i v koncertních síních nebo v open air produkcích. Verdiho Requiem je velký romantismus. Verdi je v něm široce orchestrální, bohatě instrumentovaný, obsahuje velká sólistická vystoupení, obrovské orchestrální a sborové plochy, obrazně řečeno klene se jako široká klenba velké katedrály,” uvedl dirigent Stanislav Vavřínek. Mezzosopranistka Terézia Kružliaková shrnula své pocity takto: „Po Verdiho Requiem mám vždy povznášející pocity. Je to tak krásné duchovní dílo. Pro nás operní zpěváky je jeho Requiem brána do hudby. Vždy, když mám příležitost zpívat jeho Requiem, jsem vděčná. Na rozdíl třeba od Mozartova Requiem se neuvádí tak často, takže je to svátek. Dnes jsem na krumlovském festivalu účinkovala poprvé a bylo to výjimečné i tím, že jsme zpívali venku. Ta open air atmosféra dodala dnešnímu vystoupení úplně nový rozměr, než který jsem zažila při obvyklejších produkcích v koncertním sále. Hudba se totiž v přírodě jinak vnímá. Odvážím si odtud velký zážitek.” Na krásném panoramatu Krumlova za teplé páteční noci tak zaznělo jedno z nejvelkolepějších zpracování liturgického textu mše za zemřelé.