Francisextet uvedl minulé úterý v Maškarním sále krásný program sestavený ze skladeb autorů 20. století jako Igor Stravinskij, Manuel de Falla, Joseph Jongen, Jean Francaix nebo Francis Poulenc. „Pro naše obsazení, pro sextet, toho bohužel moc napsáno nebylo, takže pro své koncerty volíme i skladby, které upravuji,“ řekl vedoucí souboru, klavírista a muzikolog Patrik Červák. „V úpravě tak zazněla třeba Stravinského Pulcinella a skladba Danse rituelle du feu Manuela de Fally. A proto, že repertoár pro náš ansámbl není příliš bohatý, snažíme se také stimulovat současné skladatele, aby něco napsali přímo pro nás,“ dodal mladý hudebník.  Ve světové premiéře byla tak v Krumlově uvedena skladba Miloše Štědroně Pour rien, kterou autor souboru věnoval. Na programu zazněla rovněž souboru dedikovaná skladba autorky Sylvie Bodorové, která byla provedení své skladby Danza del diavolo ve zcela zaplněném Maškarním sále krumlovského zámku přítomna. Publikum bylo programem a mladými hudebníky nadšeno a odměnilo je ovacemi ve stoje.

 

První srpnový den vystoupil v Maškarním sále český kytarový virtuóz Pavel Steidl, který dle slov kritiků, nemá v Evropě obdoby. „MHF Český Krumlov vnímám jako festival vysoké úrovně a mít tu možnost zařadit se mezi ty všechny umělce, kteří na něm vystupují, je pro mě velká čest. V Maškarním sále vystupuji moc rád už proto, že je přesně tak velký, jak má pro kytaru být,“ vyjádřil se Pavel Steidl. Steidlova vynikající hra ukázala, jaké nesmírné výrazové a hráčské možnosti kytara skýtá. Zvláštností Steidlova projevu je, že svou hru v některých skladbách doprovází alikvótním zpěvem, čímž dodává skladbám extra dimenzi, barvu navíc. Na programu koncertu byla jak hudba starších autorů, tak současných, kterým patřilo finále koncertu. Výběru hudby Steidl přizpůsobil volbu nástroje. Pro první polovinu programu zvolil nástroj z roku 1926 od Francesca Simplicia. „Já při hraní vycházím z filozofie, že hráč a jeho nástroj by měli být jedno „tělo“. Tento nástroj má úžasnou sonoritu, je v něm ukryto spoustu barev, a když víte, jak je z něj dostat, tak je to krása,“ popisuje vlastnosti a taje svého nástroje kytarista.  „Tato kytara dokáže se mnou rezonovat. Pro mě je její zvuk až rétorický, dokáže vyprávět. Když zvuk projde kytarou, jakoby se rozlomil na spektrum orchestrálních nástrojů, a to na kytaře miluji,“ vyznává svůj obdiv nástroji Steidl. Pro druhou polovinu programu jej vyměnil za mladší, asi tři roky starou kytaru. Publikum v sále se Steidlem přímo dýchalo. Koncert měl krásnou komorní a niternou atmosféru. Jako přídavky zazněly Steidlovy vlastní skladby Eugenie a Lambada für Elise, inspirovaná tématem známé Beethovenovy skladby.