V tomto roce vstoupil festival do druhého desetiletí svého trvání. Jedenáctý ročník se konal od 2. do 24. srpna. Organizátoři vycházeli z nadšených diváckých ohlasů na koncerty konané pod širým nebem. Podle slov návštěvníků mají tyto večery zvláštní kouzlo umocněné stále živým dechem historie. Bylo naplánováno jedenáct koncertů v místech, ve kterých hudba nebývá slyšet, protože nejsou volně přístupná. Na prostranství před Klášterním kostelem Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, v zahradě Kooperativy, pojišťovny, a.s., na pravém břehu Vltavy s výhledem na zámecké terasy, na druhém zámeckém nádvoří, či u barokní fontány v zámecké zahradě. V průběhu koncertů byly prezentovány jak skladby komorní, vokálně instrumentální a operní, tak sólové recitály, či třeba koncerty s hostinou. V Respiriu před Jízdárnou se uskutečnila Noc s Mozartem, Hudba středověku i současnosti zněla v Lapidáriu, na Otáčivém hledišti bylo k vidění několik operních představení Verdiho Rigoletta, známé muzikálové melodie a operní árie zazpíval Daniel Hůlka v doprovodu Českého národního symfonického orchestru s dirigentem Petrem Vronským. Během jednoho večera ožila hudba a masky Maškarního sálu. V tomto roce však zasáhly celý Český Krumlov katastrofální povodně. Průběh festivalu byl jimi velmi ovlivněn. Projevila se veliká a silná lidská sounáležitost, mnozí z účinkujících, festivaloví partneři, posluchači i pořadatelé přispěli na konto obnovy Českého Krumlova. Dokonce i ti, jimž muselo být vystoupení na poslední chvíli zrušeno, jako třeba polskému Slezskému komornímu orchestru Katowice, který uspořádal ve svém domovském městě koncert, jehož výtěžek byl také věnován českokrumlovským občanům. Přispěl i americký flétnista Robert Stalmann, který vystoupil s Kvartetem Martinů 21.srpna. 2002.