Rok 2014 je vyhlášen Rokem české hudby. I dramaturgie Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov 2014 se proto soustředí na českou hudbu, aniž by však opomíjela špičkovou světovou produkci. Program 23. ročníku MHF ČK se zaměří na hudbu romantismu i 20. století, ale rovněž například na starou hudbu a její dobovou interpretaci. Těžiště dramaturgie zůstává v tzv. vážné hudbě, festival však jako již tradičně nabídne i různé jiné žánry a žánrové přesahy. 23. ročník MHF Český Krumlov se koná od 18. července do 16. srpna 2014.

 

Rok české hudby 2014

Jména jako Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Jan Dismas Zelenka ad. jsou spolehlivými markanty, které lidé ve světě rozpoznávají jako „české“. Výročí všech jmenovaných a řady dalších spadají do let zakončených čtyřkou a z tohoto důvodu jsou chápány tradičně a spontánně jako Roky české hudby nejen u nás, ale i v zahraničí. V r. 1924 bylo poprvé slaveno smetanovské výročí, po válce došlo k rozšíření koncepce na českou hudbu jako takovou.

Hudba je pro Českou republiku výhodnou investicí, značkou. Kde jinde než v umění ještě můžeme smysluplně hovořit o tom, že je „české“? Hudba je reprezentativní součástí české kulturní identity. Česká republika disponuje i kvalitní nabídkou jazzu a folklorních tradic, které získávají stále výraznější mezinárodní ohlas. Roky české hudby se tedy nesoustřeďují pouze na tvorbu výročních autorů, na jeden druh či hudební žánr, ale na podporu a reflexi české hudby jako takové.

Rok české hudby 2014 je programem podpořeným Ministerstvem kultury ČR ve spolupráci s resorty školství, zahraničí a místního rozvoje. Chce využít nejen spontánního zvýšení zájmu cizinců o českou kulturu, ale podpořit finančně, organizačně a propagačně také domácí prostředí. Koná se pod uměleckou záštitou mezzosopranistky Magdaleny Kožené a dirigenta Sira Simona Rattla. Čestným prezidentem je šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek, politickou záštitu převzal prezident České republiky Miloš Zeman.