Cappella Mariana vzbudila u českokrumlovského publika nadšení
Když na začátku 17. století formuloval hudební velikán Claudio Monteverdi, jehož 450. narozeniny letos slaví celý hudební svět, základy nové hudební řeči, stal se lidský zpěv jako nejpřirozenější projev lidské duše jeho nejsilnější inspirací. Hold tomuto skladateli vzdal soubor Cappella Mariana, specializující se na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl raného baroka. Vedle rozsáhlého duchovního díla se Monteverdi věnoval celoživotně i písňové tvorbě, kterou soustředil do madrigalů, a které v historii hudby zaujímají nezastupitelné místo. A právě Monteverdiho madrigaly tvořili kostru pátečního programu koncertu. Cappella Mariana dostála všemu, co se o ni říká: „dokonalá zvuková souhra, intonační přesnost a popracování detailů“. Soubor působí pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda, který k festivalovému angažmá řekl: „Jsme moc šťastní, že jsme náš program provedli v Maškarním sále renesančního českokrumlovského zámku. Mohli jsme se tak spolu s diváky imaginárně přenést do renesančních Benátek Claudia Monteverdiho. Právě v benátských palácích tato hudba nových madrigalů zaznívala.“ A pokračuje: „Velký dojem na nás udělalo velmi pozorné obecenstvo. Moc za pozvání festivalu do těchto prostor a atmosféry děkujeme. Jako umělec jsem na festivalu již vystupoval, a sice se sesterským ansámblem Collegium Marianum, ale s mým souborem Cappella Mariana jsme přijeli poprvé.“ A jaké specifické rysy a půvaby nese Monteverdiho hudba? „Myslím, že Monteverdi byl nadčasový skladatel. V madrigalové tvorbě byl opravdu mistr afektu, kdy byl schopen nádherně vyjádřit bolest neopětované nebo naopak radost z opětované lásky, které byly hlavním tématem těchto skladeb. Co se jeho kompozičních postupů týká, používal vlastně harmonii 20. století. Také bych jako zpěvák určitě vyzdvihl skladatelův mimořádný cit pro jazyk a pro jeho užití v hudbě. Zpěvákům tím velice pomáhal a psal jim to takříkajíc pod jazyk,“ zhodnotil Vojtěch Semerád.