Jaké byly klasické koncerty minulého týdne?
V pořadí čtvrtý festivalový koncert patřil v úterý 24. července mladým hudebním talentům. Za doprovodu Jihočeské filharmonie pod taktovkou Jana Kučery společně v Maškarním sále vystoupili jedni z nejnadějnějších houslistů nastupující generace, Miroslav Ambroš a Jaroslaw Nadrzycki. Na úvod byl zvolen Pachelbelův Kánon a Gigue D dur a poté v podání obou sólistů náročný Bachův Koncert pro dvoje housle a orchestr d moll. Jak svorně oba houslisté řekli, hrát Bacha je pro ně vždy radost. Před svým krumlovským koncertem společně ještě nevystupovali, oba si však velice pochvalovali, jak rychle se sehráli. Po přestávce byl na program zařazen raný opus Benjamina Brittena Jednoduchá symfonie, kterou skladatel zkomponoval ve věku dvaceti let. Finále koncertu patřilo Mendelssohnovu Koncertu pro housle a smyčcový orchestr d moll, který autor složil ještě v ranějším věku, a sice už jako třináctiletý. Jako přídavek zazněla v podání Miroslava Ambroše jeho oblíbená skladba současné české autorky Sylvie Bodorové, cikánská balada pro sólové housle Dža more. Na závěr koncertu Miroslav Ambroš, který je členem „Lions Clubu Praha Strahov San Giorgio“, věnoval sponzorský dar 5000 Kč Konzervatoři Jana Deyla a Střední škole pro zrakově postižené v Praze. Tento počin tak přirozeně doplnil aktivitu MHF Český Krumlov, který v letošním roce navázal spolupráci se ZUŠ Jaroslava Ježka zajišťující hudební vzdělávání pro děti a mládež se zrakovým postižením.
Poctu skladateli Leoši Janáčkovi složilo koncertem z jeho děl ve středu 25. července Wihanovo kvarteto. Soubor s krásně vyrovnanými barvami všech čtyř nástrojů zahrál skladatelovy dva kvartety – Smyčcový kvartet č. 1 a Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ ze samotného závěru skladatelova života, patřící k vrcholům moderní kvartetní literatury. Program doplnil výběr z Dvořákových Cypřišů v úpravě pro smyčcové kvarteto a nenapodobitelně dráždivá umělecká perla – Smetanův pozdní Smyčcový kvartet č. 2 d moll, který obdivoval i Arnold Schönberg. „V akustice krumlovského Maškarního sálu se hraje prostě „samo“ a publikum bylo dnes velmi pozorné. Janáčka hrajeme vždycky moc rádi. Pro mě je jeho druhý kvartet jedním z nejlepších kvartetů, který byl kdy napsán. Smetanův druhý kvartet, který skladatel složil jako hluchý, je plný emocí, má nádhernou Polku, překrásné kantabilní pasáže, takže to, že jsme mohli tyto dva autory, kteří byli navíc doplněni Dvořákem, zahrát v jednom večeru, nám udělalo velkou radost,“ sdělil své dojmy z koncertu Leoš Čepický. Publikum si od interpretů „vynutilo“ přídavek, bylo jím Finále Haydnova „Jezdeckého“ Smyčcového kvartetu č. 3.
Páteční koncert 27. července v Zámecké jízdárně ovládli Dvořák a Brahms. V zaplněné Zámecké jízdárně a navíc za úplňku zazněly v jednom večeru Dvořákův violoncellový koncert v niterném podání Borise Andrianova a Brahmsova Druhá symfonie v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou Christiana Schulze. Boris Andrianov přiznal, že hrát Dvořáka a navíc tak ikonickou skladbu, jakou je jeho violoncellový koncert h moll, v rodné skladatelově zemi, je vždy o něco náročnější, než jej hrát kdekoliv ve světě. Jako přídavek zvolil Andrianov působivý opus s názvem Lamentace svého kolegy, violoncellisty a skladatele Giovanniho Sollimy. Dirigent Christian Schulz si pochvaloval, jak skvěle se mu s rozhlasovými symfoniky spolupracovalo. „Moc jsem si dnešní koncert užil. Nejen jeho první půli, kdy zazněl Dvořákův cellový koncert, který jako bývalý cellista miluji a který je pro mě vlastně Dvořákovou desátou symfonií, ale i druhou část, v níž jsme zahráli Brahmsovu druhou symfonii. Měl jsem tak dobrý pocit a takovou důvěru v celý orchestr, že by to zvládl sám i beze mě,“ směje se rakouský dirigent. Jako přídavek byla zvolena svěží předehra z Mozartovy Figarovy svatby. Publikum odměnilo všechny umělce nadšeným potleskem.