Vynikající španělský klavírista Javier Perianes, jehož koncert byl věnován Klubu přátel MHF Český Krumlov, vystoupil 3. srpna v Zámecké jízdárně. Za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů a pod taktovkou svého krajana Manuela Hernándeze-Silvy zahrál známý Klavírní koncert a moll Edvarda H. Griega. MHF i město Český Krumlov Perianes navštívil poprvé a byl atmosférou festivalu nadšen. „V Českém Krumlově jsem dosud nikdy nebyl, slyšel jsem od Manuela, s nímž velmi často spolupracuji, jak krásné město to je, ale že to tady bude úplně jako v pohádce, to jsem nečekal,“ neskrýval překvapení Perianes. „Hrál jsem s celou řadou významných dirigentů a Manuel k nim jistě patří. Jsou to velcí dirigenti-umělci, ale ne každý z nich dokáže správně doprovázet sólistu. Víte, doprovázení je úplně samostatná disciplína. Dirigent musí být velmi empatický, upozadit i své vlastní ego. Když řídí orchestr se sólovým instrumentalistou, neměl by tělesu dovolit sólistu přehlušovat. Naopak by měl mít cit pro to sólistovi umožnit na správných místech vyniknout. A musím říct, že Manuel tohle umí. Když s ním hraju, jsem si prostě jistý,“ ocenil Silvovy dirigentské schopnosti Perianes. „Jsme sice oba Španělé, ale to, že mluvíte s někým stejným jazykem, neznamená, že se vám s ním bude automaticky dobře spolupracovat. Není to v jazyce, ale v jisté chemii mezi vámi. Buď si rozumíte, nasloucháte, chápete se, anebo ne. A stejný jazyk vám v tom nepomůže. Podstatná je společná hudební řeč,“ řekl klavírista.

Program koncertu uzavřela dvě vrcholná symfonická díla z pera Leoše Janáčka, Taras Bulba a Sinfonietta. „Jsem tady na festivalu v Krumlově již počtvrté,“ uvedl Hernández-Silva a pokračoval. „Toto vystoupení bylo pro mě ale velmi speciální a to díky programu. Nejen že jsem zde vystoupil s vynikajícím pianistou Javierem Perianesem, ale v druhé polovině koncertu jsem měl možnost dirigovat Janáčkova díla. Byla to pro mě velká odpovědnost hrát Janáčka před českým publikem, které jej dobře zná. Před setkáním s dramaturgem vašeho festivalu, Lubošem Herzou, jsem dirigoval z českých autorů jen Dvořáka. Až díky němu jsem se naučil milovat i další české autory – Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka. Pro mě je Janáček spojením impresionistické hudby v expresionistickém výrazu. A to je na něm unikátní.“ Po koncertu následovalo pro členy Klubu přátel MHF ČK setkání s protagonisty večera ve foyeru Zámecké jízdárny. Diváky zajímalo, jak je právě Janáček přijímán v zemi obou umělců. „Ve Španělsku máme Janáčka moc rádi. Myslím, že je to i tím, že jeho skladby jsou plné výrazných rytmů a to je Španělům blízké. Těším se, že právě příští sezónu budu s orchestrem v Malaze, jehož jsem šéfrdirigentem, oběma Janáčkovými skladbami Sinfoniettou a Tarasem Bulbou zahajovat. A to budou hrát Janáčka poprvé po 25 letech,“ dodal Silva. A co Javier Perianes, má Janáčka ve svém repertoáru? „Dosud jsem od něj nic nehrál, ale představte si, že u nás ve Španělsku mám jednu fanynku, je to Češka a ta mi právě nedávno darovala vydání Janáčkových klavírních skladeb. Už jsem se na to díval a určitě se do toho moc rád, až mi to čas dovolí, pustím. Jsem na to moc zvědavý!“ To i my a třeba se na MHF Javier Perianes někdy v budoucnu znovu představí a třeba právě s Janáčkem.