Závěrečný festivalový týden byl ve znamení vskutku letního počasí. Zaznělo argentinské tango a barokní hudba, slavnostní závěrečný koncert pak představil dva mladé interprety.

V Zahradě Kooperativy se tančilo argentinské tango 

Závěrečný festivalový týden byl ve znamení vskutku letního počasí. První ze tří doslova žhavých až tropických srpnových večerů naplnilo temperamentní i melancholické tango v podání pětice muzikantů ze souboru Escualo kvintet. Večer pod širým nebem v Zahradě Kooperativy, který se konal ve čtvrtek 6. srpna, nesl název Tango argentino a zazněly v něm zejména koncertní skladby nejslavnějšího z argentinských skladatelů Ástora Piazzolly, kromě toho však i kompozice dalších autorů, jako jsou Ángel Villoldo, Francisco Canaro či Richard Galliano. „Složení našeho kvinteta – housle, kytara, bandoneon, klavír a kontrabas – je právě originálním obsazením pro styl tango nuevo Ástora Piazzolly. Ostatně z jedné ze skladeb Ástora Piazzolly, Escualo, si náš soubor vypůjčil i název, který v překladu znamená ´žralok´. Hrajeme však i další argentinské styly, tango viejo a tango típico, což je taneční hudba,“ uvedl vedoucí souboru a hráč na akordeon a bandoneon Jakub Jedlinský. „Atmosféra koncertu byla krásná, potěšily mě zejména nadšené reakce publika,“ dodal. A co argentinské tango od hudebníka vyžaduje? „Musí samozřejmě proniknout do „feelingu“ této hudby a tamního folklóru. Je také potřeba naučit se některé postupy, které fungují právě v tangu a například v klasické hudbě se uplatnit nedají, včetně improvizace.“ Jako host Escualo kvintetu vystoupila i zpěvačkaGabriela Vermelho. „S tímto souborem jsem se seznámila při práci na své vlastní desce, kde hrál akordeonista Jakub Jedlinský. Argentinské tango zpívám moc ráda, vždycky jsem si říkala, že by mě lákalo. Je to skvělá muzika. Vzhledem k tomu, že mám dvouletou dcerku, dělám už jen věci, které mě opravdu baví. A Escualo kvintet mezi ně patří.“ K atmosféře večera – podtržené i osvětlením zahrady a barevným nasvícením pódia – přispěl rovněž tanec argentinského tanga v podání mistrovského tanečního páru Markéta Růžičková a David Lang ze skupiny Tangueros. O přestávce pak měli návštěvníci koncertu možnost vychutnat si i číši vína, která byla pro ně v zahradě připravena.

 

Maškarní sál rozezněla barokní hudba ve skvostném podání Rogera Isaacse a souboru Musica Florea

V předvečer závěru MHF Český Krumlov 2015, v pátek 7. srpna, se odehrál poslední z koncertů komorní řady v zámeckém Maškarním sále. Vystoupil souborMusica Florea, který se zabývá především tzv. dobově poučenou interpretací barokní hudby. Právě magický prostor Maškarního sálu s malbami Josefa Lederera z poloviny 18. století je prostorem, v němž je tato hudba „jako doma“. Zazněla díla barokních skladatelů, jako jsou Georg Friedrich Händel, Antonio Vivaldi, Jan Dismas Zelenka a další. Společně se souborem Musica Florea zazpíval jihoafrický kontratenorista Roger Isaacs. „Práci souboru Musica Florea znám už dlouho a vždycky jsem si přál s ním vystupovat. Skutečnost však dokonce předčila má očekávání, skvěle jsme si porozuměli a koncert byl pro mě opravdu výjimečným zážitkem, možná jedním z nejsilnějších v mé dosavadní kariéře. Nadchly mě i Praha a Český Krumlov,“ řekl po koncert Roger Isaacs, který Českou republiku navštívil vůbec poprvé. „Nápad spojit náš orchestr právě se zpěvem kontratenoristy Rogera Isaacse se ukázal jako skvělá volba. Roger Isaacs je nesmírně flexibilní a muzikální, velmi dobře se nám s ním spolupracovalo. I repertoárově nás toto spojení obohatilo – pan Isaacs přinesl svůj repertoár, ale zároveň přijal pozvání i do hájemství české hudby a zazpíval skladby Jana Dismase Zelenky,“ řekl umělecký vedoucí souboru Musica Florea, violoncellista Marek Štryncl. A proč se soubor Musica Florea rozhodl věnovat se právě autentické interpretaci staré hudby? „Stejně jako nedáme starý obraz do moderního rámu, tak staré hudbě nejlépe sluší dobové nástroje a tehdejší způsob hry či zpěvu. Nehrajeme stejně Bacha jako Stravinského, snažíme se interpretovat skladbu podle toho, v jaké době autor žil, s jakými výrazovými prostředky počítal a pokud možno i jak si interpretaci sám představoval.“ Je pro Marka Štryncla koncertní provedení vybraných árií stejně autentické jako provedení celé barokní opery? „Obojí patří k autentickému provádění staré hudby. Koncert složený z oblíbených operních árií byl i v době baroka běžnou záležitostí, takže je pro nás stejně autentické vystoupit s tímto programem – například jako dnes v Maškarním sále – jako v dobové operní inscenaci třeba v zámeckém Barokním divadle. Mimochodem právě historií prodchnutý Český Krumlov je pro nás jakousi studnicí inspirace, z níž neustále čerpáme. Tady vznikla i myšlenka vytvořit projekt převozného barokního divadla, Florea Theatrum, které jsme uvedli do provozu v roce 2014,“ sklonil se Marek Štryncl před géniem loci Českého Krumlova.

 

Mladí laureáti mezinárodních soutěží uzavřeli 24. ročník festivalu

Slavnostní závěrečný koncert, jímž se uzavřel Mezinárodní hudební festival Český Krumlov 2015, se uskutečnil v sobotu 8. srpna v Zámecké jízdárně. Představili se zde dva mladí interpreti, vítězové prestižních soutěží: jihokorejský houslista Ji Man Wee a violoncellista Carmine Miranda z USA, kteří vystoupili za doprovodu Jihočeské komorní filharmonie pod taktovkou slovenského dirigenta Maria Košíka. „Scenérie Českého Krumlova je překrásná a festival se za necelé čtvrtstoletí své existence dostal na úroveň světově proslulých festivalů už jen díky hvězdám, které zde účinkovaly, v čele s Plácidem Domingem. Bylo mi ctí na tomto festivalu vystoupit,“ řekl po koncertě dirigent Mario Košík. A jak se mu spolupracuje s mladými interprety? „V Symfonickém orchestru Slovenského rozhlasu, kde působím, dáváme často příležitost mladým sólistům, a to nejen slovenským, ale i zahraničním laureátům mezinárodních soutěží, takže já sám mám tyto koncerty velmi rád. Rovněž s dnešními dvěma sólisty se mi spolupracovalo výborně. Ji Man Wee a Carmine Miranda jsou vynikající interpreti, nesmírně talentovaní. Ve svém věku už mají za sebou řadu velkých úspěchů a i jejich dnešní vystoupení bylo strhující.“

Slavnostního zakončení festivalu v zámeckém Maškarním sále se zúčastnili i oba sólisté, Ji Man Wee a Carmine Miranda. „Byl to krásný koncert, Mario Košík je fantastický dirigent. Dobře se nám hrálo s Jihočeskou komorní filharmonií, jak sólově při skladbách Roberta Schumanna a Ludwiga van Beethovena, tak i společně v Dvojkoncertu pro housle, violoncello, smyčce a cembalo Antonia Vivaldiho. I přes velké teplo, které tam dnes bylo, je Zámecká jízdárna krásný sál. A město Český Krumlov je jako z pohádky, zvlášť zámek je skutečně impozantní. Děkujeme festivalu za to, že jsme měli možnost zde vystoupit,“ řekl za oba sólisty Carmine Miranda. „Hudba je slovo, které nás všechny spojuje – proto jsme ostatně dnes večer tady. Z dnešního koncertu jsem nadšená, orchestr i sólisté byli vynikající, publikum nadšeně reagovalo. Český Krumlov je nádherné město a jsem pyšná, že právě tento festival se dokázal vyrovnat světovým hudebním festivalům. Čtvrt století, které MHF Český Krumlov příští rok oslaví, je výročí skutečně obdivuhodné,“ ocenila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. A pak už 24. ročník festivalu oficiálně zakončil prezident festivalu Jaromír Boháč: „Děkuji všem, kteří se na realizaci letošního festivalu podíleli, festivalovému týmu i všem našim partnerům. A těším se na shledanou při zahájení příštího, 25. ročníku!“