A tak, jak následoval odkaz českého světce sv. Václava v domácím prostředí, následoval i odkaz Karla Velikého v prostředí říšském. Ženský soubor Tiburtina je prvotřídní ansámbl. Od založení v roce 2008 se na špičkové úrovni věnuje gregoriánskému chorálu i středověkému vícehlasu, ale též soudobé hudbě. S uměleckou vedoucí Barborou Kabátkovou i dalšími členkami se lze setkat i při sólových vystoupeních a projektech. S Barborou Kabátkovou jsme si povídali po koncertu: „Název Tiburtina vznikl náhodou. V době, kdy jsme soubor zakládaly, jsem zrovna četla o Svaté Hildegardě z Bingenu /1098–1179/ (byla německá křesťanská mystička, přírodovědkyně, lékařka, hudební skladatelka a spisovatelka, členka benediktínského řádu), a zaujal mě její vztah k Sibyle Tiburtské /Tiburtina/ (zvaná Albunea, pocházela z dnešní Tivoli; ve středověku se stala nejznámější Sibylou, její věštby souvisí s křesťanstvím). Tiburtina je označení dnešní části Říma a Sibyla se podle ní pojmenovala. Označení nám přišlo velice ženské a tak jsme jej zvolily. Naše koncerty se vyznačují nějakým ústředním tématem. Téma letošního roku je jednoznačné, neboť slavíme 700 let od narození Karla IV. Já jsem k těmto oslavám přistoupila poněkud jinak. Nepřihlédla jsem pouze k jeho osobnosti, ale pohlédla jsem i na jeho vztahy k dalším osobnostem. Nabídla se tedy osobnost Karla Velikého, ke kterému obrovsky vzhlížel. To tvořilo osu našeho programu. Prameny ke krumlovskému programu, na kterém zazněly i skladby z 9. století, jsem čerpala z Pařížské knihovny a Národní knihovny v Praze a některé prameny se nacházejí v kapitule na Pražském hradě. Úplně nejstarší hudbou, kterou jsme dosud zpívaly, byl nářek za smrt Karla Velikého (sanktus) a sekvence Natus ante secula, která je ještě o něco starší, protože ji napsal jistý Notker, který na dvoře Karla Velikého působil. Zpíváme v kostelích i v koncertních síních. Ale ke kostelům, tedy k liturgickému prostoru má duchovní hudba, kterou provozujeme především, přece jenom blíže. Letošní rok byl pro nás koncertně velmi bohatý, vystoupili jsme na Pražském jaru, na Smetanově Litomyšli a zde v Krumlově na Mezinárodním hudebním festivalu. Příjemně nás překvapilo, že si zde na festivalu, který je znám především svou operní dramaturgií, právě stará hudba, středověká hudba, kterou děláme, našla tak početné a vnímavé publikum. Nejblíže nás čeká koncert v belgických Bruggách, a na festivalu v Antverpách, který je letos zaměřen na hudbu 14. století.“