Festival Český Krumlov

Pocházím z Mnichova, který není od Českého Krumlova až tak daleko, takže jsem samozřejmě znal Krumlov jako skvostné místo s nezaměnitelným geniem loci. No a teď, když jsem dostal pozvání festival toto léto zahájit, se už moc těším, že budu moci zažít onu atmosféru, o které jsem tolik slyšel, konečně na vlastní oči.

Česká hudba

S českou hudbou přicházím do kontaktu velice často, vždyť dala světu tolik vynikajících skladatelů a hudebníků. Třeba Janáčkova hudba je nesmírně zajímavá. A mimochodem své první sólové operní album Romantic Arias (2007) jsem nahrával právě v Praze s PKF – Prague Philharmonia. Ale musím přiznat, že zpívání v češtině jsem se dosud vyhýbal. Všechny ty hlásky jako „ř“ a „ž“ mi to poměrně dost ztěžují, a proto mám před tím velký respekt. Češtinu považuji za jednu z opravdu nejtěžších řečí, co se výslovnosti týče. Jedinou českou operu, kterou jsem doposud zpíval, je Smetanova Prodaná nevěsta (Frankfurt 2006). Ovšem nikoliv v českém originále, nýbrž v německém překladu, který je v Německu velmi populární. Když ale najdu správného jazykového kouče, třeba jednou zvládnu nějaké dílo nebo přinejmenším árii i v českém originále. Z českých děl jsem kromě Jeníka v Prodané nevěstě zpíval také tenorový part ve Dvořákově Requiem. Dvořákovy Cigánské melodie nebo Večerní písně Bedřicha Smetany, ale opět v překladech. Já jsem ale stále dost zaneprázdněn hlavními úlohami tenorového oboru. A důležitou roli v mém rozhodování tu či onu úlohu přijmout hraje to, že vždy chci řeč, dříve než v ní zpívám, ovládat. Proto jsem například na míle daleko tomu, abych zpíval rusky. Dosud jsem nezpíval Lenského nebo Heřmana, tedy role, které by se nabízely. Takže do českého repertoáru jsem se zatím ještě nepustil. Ale má kariéra je snad ještě dost dlouhá na to, abych se i k nim jednou propracoval.

Galakoncert pod širým nebem v Krumlově

Pro české publikum jsem si připravil výběr z toho nejlepšího – nejslavnější árie Verdiho, Pucciniho, Bizeta, Massenta či Mascagniho a také několik operetních melodií, které tolik miluju a které bohužel upadají v zapomnění. Open air galakoncerty dělám moc rád. Vedle krásně stráveného romantického večera mě při nich baví to, že totiž existuje šance publiku, které možná dosud nemělo odvahu jít na operu, představit nejkrásnější operní melodie a ukázat mu, jak velká chyba to byla. Třeba někoho přiměju, aby operu přece jen navštívil. Moc bych si přál, abych to dokázal i 18. července svým koncertem v Krumlově.

Rituály před vystoupením

Pokud se to dá považovat za rituály, tak čaj a sušenky. Ale jinak nic speciálního před vystoupením nepotřebuji.

Odpočinek

Velmi rád bych si mezi jednotlivými produkcemi a koncerty dopřával delší odpočinek, ale zpívám tak strašně rád, že vlastně jakmile mám nějakou pauzu, vlastně se už nemůžu dočkat dalšího vystoupení. Hlas je ovšem velice křehký instrument, a když se poškodí, nemůžete si koupit nový. Proto je potřeba dávat pozor a zacházet s ním velice opatrně. Člověk si musí uvědomit, že to není něco, co vydrží sto let.

Zůstat fit

Jezdím docela rád na kole, občas chodím plavat, věnuji se turistice a jsem nadšený „domácí kutil“. Myslím, že pro sebe a svou kondici něco málo dělám, abych následně ten několikahodinový zápřah na jevišti zvládl.

Profesní cíle

Neztratit motivaci bude s dalšími úspěchy stále těžší a těžší. Je mnoho věcí, které jsem si jako mladý vysnil, a kterých jsem již dosáhl. Vystupoval jsem téměř na všech významných operních jevištích, ztvárnil jsem mnoho rolí, ale ještě pořád mě napadají věci, které by mě lákaly. Byly by pro mě novou výzvou, která je pro dlouhodobou kariéru tak důležitá. Existuje ještě mnoho rolí vhodných pro můj hlas. A k tomu všemu mě velice oslovilo divadlo jako takové, herectví, a tak přemýšlím, zda se nemám vydat tímto směrem. Divadelní hra nebo film. Prostě něco jiného, abych měl stále chuť se k opeře vracet. Neboť v momentě, kdy pro mne bude operní představení nebo koncert práce a ne radost, utrpí kvalita. A publikum pozná, že svou profesi nedělám celým srdcem a s plným zápalem, ale že ji dělám pouze proto, že to umím a ne proto, že to chci. Tomu dni bych se rád vyhnul. A tak bych chtěl do svého profesního života vnést nové a rozmanité projekty, aby mi to pořád přinášelo radost.

Plány

V lednu to bude nový Andrea Chénier v Royal Opera House v Londýně, Radames v Aidě, Canio v Komediantech na Osterfestspiele 2015 v Salzburgu. Připravuji se také na Otella, první Otello by měl přijít na řadu v sezóně 2016/2017. A mezitím zvažuji přijmout další wagnerovskou roli. Jako první na mém seznamu přání stojí Tannhäuser. Ale ještě před tím budu zpívat Stolzinga v Mistrech pěvcích norimberských, kterého jsem sice již zpíval, ale jen koncertně.

Nové album

Aktuální album s orchestrem vyjde na podzim. Budou to melodie ze zlaté éry operety a začátků zvukového filmu. Takže evergreeny Franze Lehára, Emmericha Kálmána, Roberta Stolze a Ralpha Benatzkeho, ale také filmové šlágry jako „Ein Lied geht um die Welt“, které mám tolik rád a které, ačkoliv je to krásná hudba, bohužel upadají v zapomnění. Věřím, že se tato nahrávka povede, a třeba už v Českém Krumlově budu moci něco i z této takzvané „lehké“ múzy představit.