Prof. Helena Kazárová, Ph.D. se specializuje na pohybovou kulturu minulých století jak prakticky, tak teoreticky. Na poli barokního tance studovala a spolupracovala s řadou mezinárodních odborníků, zvláště s Marcem Leclercqem. Věnuje se také dobovým interpretačním prostředkům (gesta a jevištní pohyb) v repertoáru 17. a 18. století, přičemž tyto znalosti využívá v inscenování děl barokního až preromantického hudebního divadla. S orchestrem Musica Florea spolupracuje již deset let a spolu s ním a dalšími realizovala velké množství divadelních projektů, operních i baletních titulů, které byly uvedeny na prestižních festivalech doma i v zahraničí: Armida (G. Scarlatti), Didone abbandonata (G. Angiolini), Terpsichore (G. F. Händel), La danza (Ch. W. Gluck), Costanza e fortezza (J. J. Fux), Die Geschöpfe des Prometheus (L. van Beethoven), Dioclesian (H. Purcell), Der aus der Löwengrübe errettete Daniel (G. Ph. Telemann), Mozartiana ad. Je profesorkou na Akademii múzických umění v Praze. Od roku 1997 umělecky vede Hartig Ensemble – Tance a balety tří staletí, který založila. Je autorkou dvou knih o barokním tanci a baletu a mnoha odborných studií, jako badatelka je zvána na mezinárodní konference.

Hartig Ensemble je volné uskupení profesionálních tanečníků, kteří se pod uměleckým vedením prof. Heleny Kazárové, Ph.D. věnují již řadu let interpretaci tanců ze „tří století“, tj. od pozdní renesance po raný romantismus, včetně španělských tanců (typu „escuela bolera“). Soubor úzce spolupracuje s katedrou tance HAMU, která sídlí v Praze v barokním Hartigovském paláci na Malé Straně, zde také soubor zkouší. Soubor je komorní, často ale zve i hosty, významné osobnosti tanečního světa. Od založení v roce 1997 soubor navázal spolupráci s řadou souborů a hudebníků, kteří se věnují historicky poučené interpretaci. Společně začali objevovat zapomenutý repertoár, který tvoří jak tance plesové (vhodné i jako předtančení), tak i virtuózní tance divadelní, taneční výstupy v operách 17.-18. století a samostatná baletní díla. Soubor od počátku své činnosti obnovuje tance podle dochovaných historických pramenů (např. barokní tance podle grafických zápisů v tzv. Beauchamp-Feuilletově notaci), tyto zrekonstruované tance jsou základem komorních programů.

Ida Fišerová absolvovala Taneční konzervatoř v Praze pod vedením Anety Voleské a Pavla Ždichynce, poté nastoupila angažmá do pražského Národního divadla. Ztvárnila řadu rolí klasického i současného repertoáru, jmenujme Vílu Jara v Popelce S. Prokofjeva, řadu úloh v Louskáčkovi Čajkovského (ch. J. Grigorovič), Infantku v baletu Isadora Duncan (ch. L. Vaculík), Vílu Štědrosti a Karkulku v Čajkovského Šípkové Růžence, titulní roli v Ravelově Dítě a kouzla (ch. J. Kyliána), tančila řadu rolí v Čajkovského Labutím jezeře. Diváci ji mohli vidět i v choreografiích J. Cranka (Zkrocení zlé ženy) a P. Zusky (Mezi horami, Ways 03) ad. V plzeňském Divadle J. K. Tyla ztvárnila postavu Amora v baletu Don Quijote L. Minkuse. Ida Fišerová vystudovala magisterské studium taneční pedagogiky na AMU v Praze, působila jako pedagog na pražské Taneční konzervatoři. Od roku 2015 pohostinsky vystupuje s Hartig Ensemble v historických baletech, např. Didone abbandonata, La Guirlande enchantée, Prométheovi lidé, a vyučuje ve své vlastní baletní škole.

Francesco Scarpato se narodil v Neapoli. Vystudoval baletní školu Teatro alla Scala v Miláně pod vedením Annamarie Priny, Frédérica Olivieriho a Leonida Nikonova. V letech 2008-2010 byl angažován v Národním divadle v Brně, kde také mimo jiné poprvé nastudoval pod vedením Heleny Kazárové virtuosní sólo Entrée d´Apollon  z roku 1704. Od srpna 2010 působí v Baletu Národního divadla v Praze, od roku 2015 jako sólista.  V repertoáru Baletu ND tančí jak v mnoha titulech klasického repertoáru, tak i v současných choreografiích, což mu umožňuje suverénní taneční technika, velká muzikálnost a mnohostranný dramatický talent. Tančil v baletech Youriho Vamose, Petra Zusky, Kennetha Greveho, Johna Cranka, Jean-Christophe Maillota, Christophera Bruce, Williama Forsytha, Javiera Torrese, George Balanchina i Jiřího Kyliána.